Adopce gayi a manželství

3. srpna 2017 v 13:20 | Tobby |  LGBTQI
článek ze 19. 11. 2016,

Po takové době? No, hlavně že se zadařilo. Je to tak správně. Úplně mi tentokrát téma týdne nahrává do karet, sedí na mých několik měsíců, ale na posledních 14 dní tuplem. I když vím, že budu nejspíše pobuřovat, chtěl bych se s vámi podělit o uzavření jedné dlouhé cesty a absurdních problémů, které jí provázely. Někdy se možná budete smát, sem tam se možná rozčílíte, ale to patří k životu. Nechci tu machrovat, nebo tak něco, jen mám potřebu ukázat jak něco vlastně je, tak prosím čtěte dál.

Zpátky v čase

Moje vyprávění se začíná už před několika lety, kdy náš stát povolil, že páry stejného pohlaví mohou adoptovat dítě. Pozor ale, cizí ano, ne však partnerovo. Divné? No jo. Smělo se také uzavírat "partnerství", jakési spojení s omezenou působnosti. Dnes jsme se posunuli dál, o tom povím za chvíli. Prostě jsme se tehdy ještě s "partnerem" rozhodli, viděli jsme v tom nejen štěstí, ale i dobrý skutek. Bez rodin žijí tisíce ne-li miliony dětí a kdo je schopen poskytnout lásku a domov by na změně měl podílet, děti nezaslouží být milujících… ale přátelé… bláhové sny romantických teploušků… těžká dřina…

Tradiční rodina - za dobrotu na žebrotu

První z našich strastí bylo, že legislativa je jedna věc, praxe a předsudky, postoj lidí věc jiná. Setkali jsme s výmluvami a podivnými argumenty od sociálních pracovnic a s neochotou spolupracovat. Chcete někomu věnovat kus srdce, domov, lásku a péči, ale co si kvůli tomu musíte vytrpět to je… první argumentem byla právě tradiční rodina, narušená výchova bez ženského elementu, která by dítě poškozovala, že by strádalo. Trochu tomu nerozumím. V rodině máme spousty žen, které vídáme denně….
Pak… dva muži by nedokázali spolu kvalitně vychovávat dítě… proč? Samotný otec, který ovdověl nebo matka samoživitelka to zvládnou a když jsou na to dva už to možné zvládnout nejde? Někdy to ani pár opačného pohlaví nezvládá. Tu automatičnost bych nebral tak striktně.
Když už jsme se vymanili ze sevření tohoto, přišlo na přetřes, že homosexuálové postrádají rodičovské pudy a proto musí být zákonitě špatní rodiče. Rodičovské pudy a rodičovský cit přece s orientací vůbec nesouvisí. Někdy ho postrádá i heterosexuální jedinec. Nechápu, že ta fáma je pořád živá. Velice na sobě cítím jak mě otcovství doslova nutí se chovat jako "pravý táta" i když !jsou jen adoptivní"…. Snad chápete co tím myslím. Manžel to má stejně….

Dítě by bylo chudák...

Legislativa nelegislativa, paní ze sociálky váhaly, sváděly to na blaho dítěte, nejsem si ale jistý jestli spíše jen nepodléhaly svým vnitřním dilematům a předsudkům. Třeštily oči a na to, že jsme slušný, pracující pár, který vlastně ani nepije, nekouří, nic, nebyli jsme trestaní, jsme spolehliví a vše je v pořádku… že: Vždyť to dítě bylo přece chudák, děti by se mu smály ve škole, šikanovaly by ho, bylo by na okraji společnosti a kolektivu, nenašlo by si kamarády… kdyby jeden z nás byl žena, prošli bychom skoro okamžitě, nijak výrazně by se oproti normální délce se nic neprotahovalo, jenže jsme dva muži a tím pádem by dítě mělo peklo na zemi. Zákon nezákon, ustanovení, neustanovení, prostě oni se musejí starat o blaho dítěte…

Výchova by vedla k homosexualitě....

Další argument spočíval v tom, že dítě vychovávané gayi, by také bylo homosexuální, jenže homosexualita je záležitost vrozená, buď jste gay nebo nejste, výchovou se orientace nezískává a věřte mi, že pokud by si syn přivedl domů dívku, měli by se rádi a tak dále, byli bychom šťastní. Tohle není styl života, ale sexuální orientace, není to trend a není to získané od rodičů, homosexuální pár je schopen vychovat heterosexuální dítě…

Vzali jste se po takové době? Nesměli jsme.

Jak šel čas a my se dohadovaly, zkoušeli možnosti, naše "vyhlídnuté" dítě rostlo a legislativa se rozvíjela. Když už z pětiletého dítěte vyrostl docela velký klučina, v roce 2014 v našem státe mohli začít páry stejného pohlaví uzavírat manželství. My se vzali letos. Už jsme nedoufali, že by cokoliv jiného se nám mohlo splnit, za ty roky jsme podali dvě žádosti o adopci. Z různých důvodů jsme tedy změnili partnerství na manželství, které mimochodem mezi námi vyrostlo bez požehnání úřadů. Každý kdo nás zná tvrdí, že už dlouho chováme jako "dlouholetí manželé". Skutečně se nejedná o věc jen mezi ženou a mužem manželství jako takové je vztah a přirozené vyvrcholení dlouholetého fungujícího vztahu, nebo ne. Proč jsme nemohli dřív než v roce 14? Nevím, společnost si prostě nebyla jistá, heterosexuálové si nárokovali tuto záležitost, že je jen jejich, při tom tady na pohlaví nezáleží.
Z právního hlediska silně diskriminující, že sezdané páry stejného pohlaví neměli vlastně skoro vůbec stejná práva jako páry opačného pohlaví, dědění, informace o partnerově stavu v nemocnici… co to sakra je? Podle mě je takové uvažování špatné i s etického hlediska.

A po tak dlouhé době? Co se vlastně stalo?

Naše roky dlouhá cesta během 14 dní skončila, jsme vyčerpaní jak na nás padla úleva, nevím jestli náš skromný obřad hrál roli, ale paní ze sociálky se s chlapcem přišla podívat, protože ho mrzelo, že tam být nesmí… nebo co vlastně čím pohnulo, ale obě naše žádosti byly uznány a vyřízeny kladně. V druhém případě jsme si přáli osvojit holčičku…. Už jsme se smiřovali, že vše zůstane u návštěv… a pak… já se na té chodbě rozplakal…

Paní kolegům argumentovala....

Spořádaná domácnost, uklizeno, pořádek, milí lidé, kteří evidentně milují nejen jeden druhého, ale i pes je člen rodiny, rodina je o domově, lásce, o péči, bezpečí, rozvoji a štěstí… pokoje jsou připravené, děti by měli spousty hraček, pozornost, péči a čas, ve kterém by se přímo jim někdo věnoval "ne jak tady, kdy je málo vychovatelů na hodně dětí"…. Čestní, upřímní lidé, kteří vždycky spolupracovali a vždy byli slušní a trpěliví, za ty roky, ani jeden nezvýšil hlas a snažili se diskutovat, domluvit se, při odmítnutích nebyli zlí ani podráždění, snažili se vždy druhého pochopit.. děti vychovávané homosexuálními páry jsou vedené k toleranci menšin… děti tolik neřeší jestli má někdo jednoho nebo dva tatínky, myslet na šikanu je scestné, může k ní dojít kvůli jakékoliv odlišnosti, ale takovýmito věcmi se děti moc nezaobírají, spíše výškou, pihami a tak dále,,, a v jakém století to už žijeme….atd ….
Jsme neskonale šťastní, vděční těm rozumným lidem, věříme, že pro 13letého syna a 5letou dceru jsme udělali jen to nejlepší a budeme v tom pokračovat, povedeme je k tomu, aby byli čestní, tolerantní, dobří lidé a postaráme se, aby byli šťastné a spokojené děti, dáváme jim kus svého srdce a nesmírně milujeme, budeme je vždy chránit když bude třeba a budeme jim ku pomoci, když se dostanou do potíží, mohou se na nás spolehnout. Už zase začínám brečet. A moje dvojče, můj bratr, ženatý a který má děti mi řekl, že je na mě moc pyšný a hrdý. Já vím stejně některým lidem se bude zdát to co děláme špatné, já přesto.. já věřím, že je to správné a jsem rád, že ty tři mám. Manžela i děti, které miluji jako vlastní. I po tak dlouhé době stálo za to se nevzdát.



 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 3. srpna 2017 v 20:51 | Reagovat

Ten happy end 😍😍😍 Želám vám všetkým veľa šťastia!

Tieto predpotopné názory sú podľa mňa znakom nevzdelanosti a úzkeho rozhľadu. Pri tom sa stačí pozrieť do histórie a na rôzne kultúry, kde "klasický" vzorec muž+žena neexistuje. Ale rozprávaj to zabednencovi.
Ale podstatnejšie problémy sú nepodstatné, čo tam po deťoch z rozvedených manželstiev, ktoré trpia na striedavú starostlivosť, pendluju každý týždeň do iného domova, žijú na medzi dvoma svetmi a ich záujmy sú až druhoradé. Vtedy nevadí, že má dieťa dvoch "tatkov" a dve "mamky".
Samo, že buzerácia nesprávnych osôb je klasika. Prečo sa sociálka viac nezaoberá deťmi z nevyhovujúcich podmienok? Tam častokrát dozor štátu zlyháva na plnej čiare (min. na Slovensku).
Veď kopnúť si do niekoho, kto má úprimne úmysli len vybočuje z normy je tak ľahké...

2 gerald-czech gerald-czech | 7. srpna 2017 v 16:48 | Reagovat

[1]: Děkujeme vzkaz byl vyřízen, i oni děkují. :) Vážíme si moc vašeho komentáře a přejeme vám krásný zbytek léta.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama